Reklama
 
Blog | Daniel Kvasnička

Materialismus a korunovační klenoty

Od loňského adventu a zvláště Vánoc si píšu poznámky. Mám dojem, že se mnohé mění. Naše společnost se pomalu, ale jistě spiritualizuje. Pojmy jako křesťanská civilizace, hodnoty křesťanství, dokonce Boží vůle a podobně dostávají nový rozměr. Doslechneme se, že je známa Boží vůle pro volbu prezidenta, je vedena některými válka (alespoň tedy slovně) proti jednomu východnímu náboženství, ovšem ve jménu křesťanskosti. Nedivím se, čekal jsem to. Ale rád si v tom postupně budu dělat pořádek, protože v tom je pořádný zmatek.

Kdybych měl nějak nazvat naše nejvyšší státní představitele, řeknu jim liturgové. Tvoří liturgii, která má za úkol prosazovat a bránit dobro a odmítat či trestat zlo. Tak tomu rozumí biblický apoštol v dopisu Římanům, ve 13. kapitole. Používá pro vládce slovo leiturgos, což je velice civilní pojem v novozákonní řečtině. Je dáván světským vládcům a mocnostem, kteří jsou v Boží službě. Požívají Boží ochrany a ke své práci mají silné nástroje a na druhé Bohu odpovídají. U nás se liturgie používá jen ve smyslu svátostného konání ve chrámě. Čistě církevní pojem. Naopak episkopos (biskup) a diakonos (služebník a správce) jsou v prostředí ranného křesťanství, v době Ježíšově a apoštolské, velmi civilní pojmy.

Je v tom jemný humor. A poučení pro naši dobu. Duchovní osoby, biskupové a diakoni, naše kněžstvo a kazatelstvo, ti všichni by si měli uvědomit světskou odpovědnost, požadavek čitelnosti pro svou práci. Přijmout úroveň přízemního konání odpovídajícího zákonům a pravidlům světa. Tito služebníci a služebnice mají být garanty rozhovoru a služby, která se plaše dovolává Boží milosti. Zároveň také služby, která rozhodně každého člověka ujišťuje o Boží lásce.

A naopak, naši politici by si měli uvědomit, že jejich služba je duchovní. Už jen to, že drží klíče od korunovačních klenotů znamená, jak řekla paní Eva Doležalová z Historického ústavu AV ČR ve vysílání ČT 24, že nesou odpovědnost za korunu svým hrdlem a majetkem svými i rodinným. Nositelé klíčů jsou totiž strážci duchovní hodnoty české státnosti. Dodala, že korunovační klenoty jsou jen symbolem kralování, nejpodstatnějším byl pro krále akt pomazání olejem, svátostného svěcení, odvozující se od biblického ustanovení davidovského království. Vláda je tedy Pánem Bohem propůjčena jako služba.

Dosud jsme se zcela materialisticky vázali k tomu kusu zlata. Najednou je tu posun k významu vyloženě duchovnímu. Už slyším, jak se tento pojem vykrádá směrem ke zdůraznění významu politické práce. Tak, aby se ustrašení politici, vládci, ředitelé a předsedové měli možnost hájit něčím novým, třebaže Pánem Bohem. Ne. Je to jen nový rozměr, který rozšiřuje naše vnímání. Jak v té úctě, tak také v té odpovědnosti.

Za pány se modlíme. Ale ne tak, abychom se vrhali do prachu v pověrčivé úctě a dopřávali lidem pocty, která patří Bohu. Kdepak. Modlíme se vytrvale za prezidenty, předsedy vlády a všechny další až po ty nejmenší představitele kolektivů, protože je jim svěřena odpovědnost. Dej jim Pán Bůh moci a síly dostát úkolu prosazovat a bránit dobro. A zkaž Hospodin pod jejich rukama všechno, co by vedlo ke zlému. Zcela a úplně. Do úrovně jejich hrdla a majetku vlastního i rodinného. My se modlíme a Pán Bůh si přebere co je dobro a co je zlo.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama