Reklama
 
Blog | Daniel Kvasnička

Po volbách je každý generálem

Ve městě, které má 7939 voličů a přijde jich volit něco přes 35%, se najde 507 lidí volících populismus hnutí nynějšího předsedy vlády. 164 jich zvolí nacionalistu, který vymyl mozek prvnímu extrémistovi odsouzenému k výkonu trestu za pokusy vykolejit vlak. A to je prosím ve městě, které mediálně dalo najevo, že předsedu vlády ve městě nechce nechat dělat kampaň, protože má na plánu gastrovíkend bez kampaně. Vypadá to statečně, ale dá se tušit, že zastánci těchto proudů mají ve městě s deseti tisíci obyvateli ještě více příznivců mezi těmi, kteří volit nepřišli. Že je těm voličům i příznivcům magnáta potravinového průmyslu možná i líto.
     Jsou to hlupáci? Neinformovaní a nevzdělaní lidé? Nedochází jim fakta? Je třeba jim nadávat, zesměšňovat je? Mám dojem, že voliče zmíněných uskupení to jen utvrdí v tom, pro co se rozhodli. Mají na svůj názor právo, jakkoli si z mého pohledu nepřipouští plnou váhu skutečnosti. Prostě se tak, jak volí, naučili žít v minulém režimu a tak se učí žít i jejich děti dnes zaopatřeni mírem a poměrně vysokou životní úrovní. Bez vysokých nároků. Vyšší nároky je unavují a nebaví.
     Jsou místa, kde už to divadlo prohlédli, jako v Jiříkově na Bruntálsku. Tam jim bez rozdílu vzdělání a sociálního stavu poměrně rychle došlo, že je populistický lídr obelhává. Letos nedostal ani jeden hlas, přede dvěma lety 28%. A to pro Čapí hnízdo ještě loni místní umělec řezal čápy! Takže změna možná je, ale zrovna v Jiříkově má hořký přídech rezignace, nikoli větší aktivity.
     Co s tím? Zdá se mi, že je rozumné smířit se s tím, že ne každého pravda uhrane a zaváže ke správnému jednání. Lidé si prostě zamilovali tmu, jak se píše v klasické literatuře. A nic je nevyruší, potáhnou vše dál, jak jen to půjde. Nedají se na pokání. Proč taky?! Změna může přijít až když jim půjde o krk a možná ani tehdy ne.
     Na ulicích jsou každou chvíli lidé. V řadách demonstrujících proti populistovi a jeho vládě jsou lidé, kteří odmítají způsoby jednání kritizovaných. Dráždí je – stejně jako mne – poločeské blábolení, křivácké výklady dvojí kvality potravin – když někde v cizině vyrobí o pět procent jiný obsah masa ve výrobku pro náš trh, je to strašný průšvih. Když naše velkofirma vyváží jiný obsah masa v salámu, než dává na náš trh, tak je to prostě objednávka a splněné přání obchodníka. Tak to vysvětlí bývalý majitel firem zaparkovaných ve svěřenském fondu. Tedy spíše dvojí pravda, než kvalita potravin. Tohle a mnoho jiného nás pochopitelně zvedá ze židle. Demonstrující sdílí v davu rozhořčení.
     Ale otázkou je, zda sdílí také odhodlání dělat místní politiku kvalitněji, důsledněji, demokratičtěji. Moc bych si to přál, ale nejsem si jist. Bude to rouhavé, když řeknu, že už je hněv lidí příliš přebuzený a protestující startují už jen na ten zjev, neoholenou bradu, červenou čepici a vytahaný rolák, že si z toho specialisté na média udělali styl. A mazaný populistický lídr se ještě předhání v dalších krajnostech, protože to lidi vytočí – ale jemu to neuškodí. Ať si jej zesměšňují, uráží a nadávají mu. To nakonec vzbuzuje soucit, protože takových jako on je nezanedbatelné množství. Naopak mu ten vztek davů pomáhá!
     Je dobré jít na ulice a říci, co se nám nelíbí, ale není dobré tlačit na vládu a klást podmínky. A hlavně se divit, že ta pouliční práce není účinná. Naopak, vedle veselých demonstrací, je dobré začít pečlivě politicky pracovat na obci, starat se o to, co lidi skutečně brzdí, co je pro ně opravdu podstatné. Odmakat si to. A být trochu neteční k troubení mediálních kauz – například dvojí kvality potravin. Panstvo, které se zaštiťuje demokracií, by se mohlo zvednout a začít jezdit ještě čileji, než jezdí onen populistický předseda vlády. On totiž před dvěma lety v tom Jiříkově byl a dnes se na ně vykašlal. Naše spravedlnost musí být větší a účinnější, než spravedlnost jiných politiků, právníků a šíbrů. To se taky píše v klasické literatuře.
     Napíšu kacířskou myšlenku: Musíme smířit s tím, že jsou věci tak, jak jsou. V klasické literatuře se kdesi píše, že svrchovaný Bůh vydal lidstvo šelmám, prostě nechal dokonce i své lidi v tom, co nebylo dobré. Nechal je na pospas – sic do času – lhářům, podvodníkům a násilníkům. Nepoučitelní se nenaučili ani z utrpení. Jiní hned od začátku věděli, že musí jinou budoucnost odpracovat a začali jednat jinak. A přesto se ty zlé časy nezkrátily na minimum, nedošlo ke změnám, nesjel z nebe blesk, neozval se silný hlas.
     Se zdviženou hlavou to tedy musíme ustát. Musíme spojovat sílu, která volá po dobru a je ochotna pro něj pracovat. Nesmíme dělat to samé, co kritizovaní. Nebudeme živit nenávisti, partykaření a hloupé násilí. Dobro je dobro – byť má různé odstíny. A za vášní pro dobré věci stojí silný zastánce! Věřte tomu!
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama