ČEZ bude rozdělovat obří zisk. Příliš tomu nerozumím, ale to mne jinak neuklidní. Kladu si otázku, jak je možné, že všichni platíme více, protože mají obchodníci s energií vyšší náklady a tady zjistíme, že společnost má výrazně větší zisk. Něco tady nehraje a obecné mlčení, které prolomilo v pondělí 30.5.2022 jen několik, spíš málo médií, nesvědčí o ničem dobrém. Tohle je hra o důvěru.
Ani jsem to nevěděl, ale včera jsem kázal o spravedlnosti hospodáře v podání Ježíše Krista. Ten podle evangelia sháněl dělníky na svoji vinici. Vyběhl ráno na trh, který se neustále doplňoval. Možná byly úvazky velice krátkodobé, zřejmě také dozrávala odvaha na trh jít a nastavit svou kůži. Nabízená práce je někdy hluboce pod kvalifikací těch, kteří se nakonec odhodlali odpovědět na nabídky. A nebo je těch, kteří potřebují práci, stále dost. Platí nejspíš to poslední v řadě. Lidé potřebují přinést domů peníze. Když byly děti na školách, také jsem potřeboval nejméně dva zdroje příjmu. Chápu to.
Před třemi lety jsem si na Maltě všiml kruhového objezdu vedle Lyster Barracks HalFar cestou do Birżebbuġa. Kolem silnice stáli v tom kruhu lidé, kteří zjevně patřili mezi imigranty, přicházející na Maltu ještě před rokem 2015. Byli tam i přes poledne. Čekali na to, že je někdo najme. Hospodář vyběhl podle evangelia nejméně pětkrát za jeden den na trh. A nejen, že vyběhl, ale také s každým nasmlouval denní mzdu. Pravda, každý si mohl myslet něco jiného; někteří šli i přes to, že mohli očekávat jen poměrnou část, když šli pracovat jen na jednu hodinu.
A přesto při výplatě dal hospodář každému jeden denár. Tedy celou denní mzdu. A začal těmi, kteří pracovali nejméně. Nešlo mu jen o práci, šlo mu zjevně také o ty lidi. My dnes říkáme, že mu šlo o sociální smír. Samozřejmě se hned dostavila kritika ze strany těch, kteří pracovali nejdéle. Evangelista popisuje, že neargumentovali tím, co všechno udělali, ale zmiňovali pracovní podmínky – tíhu dne a horko.
Hospodář se postavil nebývale ostře za svoje chápání světa. Nediskutoval s odbory, ale evangelium vypíchne jen jeden osobní rozhovor: „‚Příteli, nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den? Vezmi si, co ti patří, a jdi! Já chci tomu poslednímu dát jako tobě; nemohu si se svým majetkem udělat, co chci? Nebo snad tvé oko závidí, že jsem dobrý?‘ Tak budou poslední první a první poslední.“ (evangelium Matoušovo 20:13-16) Samozřejmě, že měl Ježíš na mysli souvislosti své doby. Ale jsem přesvědčen, že tahle slova třesou všemi důvody pro nerovné odměňování popsané na začátku. Nezávidím vysoké odměny manažerům ČEZu, nechci zasahovat do měnové politiky a ani do rozhodování vlády, jako zástupce největšího akcionáře, tedy státu. Jen chci napsat, že pro sociální smír, pro základní spravedlnost a ochotu nastavovat krk pro společnou věc je třeba udělat více, než slibovat změny. A k tomu chci na okraj podotknout, že Ježíš Kristus se svou spravedlností Pána a Krále nevládne jen v církvi a mezi věřícími, ale panuje nad tímto světem, který soudí a bude soudit jako svrchovaný pán. To není hrozba! Naopak, je možné se o tuto skutečnost doslova opřít. To je pokus dodat odvahy těm, kteří by mohli ještě stále včas zvednout hlas a případně i zasáhnout.