Reklama
 
Blog | Daniel Kvasnička

Salva

Salvou se rozumí současný výstřel ze stejných a nebo rozdílných zbraní. Takové salvy hřmí z válečných důvodů v útoku a vyjadřují sílu a kadenci zbraňových systémů; salvy se střílí za účelem prokázání pocty a přivítání, střílejí se k něčí cti a slávě při narozeninách či nad hroby.

„Salvy modliteb“ jsou nezvyklým slovním spojením, ale dávají najevo, jak společně a hromadně se dá z různých úst a jinými slovy vyjádřit prosbu k Hospodinu. Modlitba se nestřílí na lidi. Salvy necílí na zničení a předělání protivníků. Salvy modliteb mají znít k Hospodinu. Zdají se být salvami slepou municí – což jsou ve skutečnosti všechny oficiální salvy… Ale mají svou sílu!

K té skutečné salvě došlo v Americkém Bostonu. 6. září roku 1774 začalo střílet dělostřelectvo anglického krále Jiřího III. na Boston. V atmosféře bolesti a rozhořčení z tohoto bestiálního činu se na kontinentálním kongresu ve Filadelfii objevila salva modliteb. Otcové zakladatelé měli různé tradice – kvakeři, presbyteriáni, puritánští pietisté, kongregacionalisté a anabaptisté – všechno, co Evropská reformace dala a americká svoboda dotvořila. A teď aby se spolu modlili… Natož, když se domluvili a na ráno 7. září 1774 pozvali z nejbližšího kostela reverenda Duché, potomka francouzských hugenotů vysvěceného jako anglikánského duchovního. A ten přišel ve svém oděvu duchovního, jako by šel před oltář. Když pan Thomas Cushing navrhl, že by mělo jednání zahájeno modlitbou, Carpenter’s Hall hučela nesouhlasem. Nakonec bylo odhlasováno, že modlitba zazní. Reverend Jacob Duche otevřel žalm 35. který připadal na ten den v modlitbách anglikánské církve. A přidal svou modlitbu. Očití svědkové říkají, že Washington klečel s Henrym, Randolphem, Rutledgem, Leem a Jayem a po jejich boku stáli, skloněni v úctě, puritánští patrioti z Nové Anglie… Všichni zajedno. Salva modliteb! Od té doby se traduje začátek duchovní péče v americkém parlamentu.

Možná by se tato modlitba hodila i dnes:

„Pane, náš nebeský Otče, vznešený a mocný Králi všech králů a Pane všech pánů! Ze svého trůnu vidíš všechny obyvatele země a svou nejvyšší, svrchovanou mocí panuješ nade všemi královstvími, říšemi a vládami. Shlédni milostivě – prosíme tě – na tyto [naše země], které se k tobě utíkají před holí utiskovatele a poroučí se tvé dobrotivé ochraně, s touhou být napříště závislé pouze na tobě. K tobě se odvolávají, aby ses ujal jejich spravedlivé pře, a vzhlíží k povzbuzení a ochraně, kterou můžeš poskytnout jedině ty. Přijmi je proto, nebeský Otče, do své štědré péče. Dej jim moudrost v poradě a statečnost v poli. Překaz zlovolné plány našich krutých protivníků; přesvědč je o nespravedlnosti jejich pře; a jestli setrvají ve svých krvelačných úmyslech, ve vlastním neomylném právu, jež jim zní v srdcích, přinuť je v den bitvy odhodit zbraně války z ochablých rukou.

Buď přítomen, Bože moudrosti, a veď rady tohoto ctného shromáždění. Uschopni je ustavit záležitosti na nejlepším a nejjistějším základu. Krvavé dění ať je rychle ukončeno; pořádek, soulad a mír ať mohou být účinně obnoveny; a pravda, právo, víra a zbožnost ať přetrvají a vzkvétají mezi lidmi. Uchovej zdraví jejich těl a rozhodnost jejich myslí; svlaž je i miliony, které zde zastupují, takovým časným požehnáním, jaké pro ně považuješ za prospěšné, a v budoucím světě je korunuj věčnou slávou. O to vše tě prosíme ve jménu a pro zásluhy Ježíše Krista, tvého Syna a našeho Spasitele. Amen.“

(Rev. Jacob Duche, Rector of Christ Church of Philadelphia, Pennsylvania, překlad David Beňa)
Obrázek v titulku: (Wikipedia: Britská bitevní loď HMS Rodney střílí salvu ze všech svých děl)

Reklama