Díváte-li se na zprávy, mžiká-li vám před očima nějaké sociální médium (ta rychlost a zkratkovitost informace je žádoucí), pak se ve vašem mozku něco děje a poznáte to na dechu a na tepu. Odborníci to vysvětlí lépe a přesněji. Já se na to podívám jako farář.
Napadají nás v takovém okamžiku rychlá slova, která nic neřeší, ale potřebují pro svůj účinek právě onen zrychlený dech a tep. Jedním z takových rychlých slov je apokalypsa, Zjevení Janovo, věčnost, poslední soud a podobné. Až po ta sprostá, jimiž častujeme lídry toho a nebo onoho tábora. Teď ale myslím na ta světodějná slova. Čím jste v tradici hlouběji, tím jich máte více. Víte pak co je třeba Armagedon a podobné výrazy.
Ještě přesněji: Víra člověku dává naděje vyjadřované krátkými a stručnými memy. To jsou velice důležité znaky, které podporují životně důležité procesy. Tak třeba jeden z nich: „Pán přijde!“ Ta slova si opakovali Ježíšovi učedníci ještě daleko před tím, než se jim říkalo křesťané. Měli naději na nějaké zásadní řešení, na vítězství dobra, poslední soud a tak podobně… To bych se už opakoval.
Na jedné straně je to ohromná posila pro každého věřícího, na druhé straně je to banánová slupka, po které se člověk lehko sklouzne. A jak vypadá ta opora, to popisují hrdinové všedních dnů už po léta. A my si to po generace opakujeme. Vydrželi, obstáli a prošli potížemi a zápasy. A ten kotrmelec po uklouznutí po banánové slupce vypadá tak, že se začne zneužívat ten zvýšený krevní tlak a mělký, zrychlený dech. Začne se tvrdit, že právě válka na Ukrajině ukazuje, že „Pán je blízko!“ a že výbuch podmořské sopky viditelný z kosmu a větší než já nevím co, je důkaz, že je „Pán blízko!“ a tak podobně. Pak se vykládá Zjevení Janovo instruktivně, téměř jako kalendář či jízdní řád konce světa. A to se dělat nesmí. To, obávám se, nemělo a nemá nic společného s křesťanstvím.
Ten mem: „Pán Je blízko!“ byl platný a jasný za císařů před Konstantinem i po něm nebo už na přelomu prvního a druhého tisíciletí, či v časech první a druhé světové války. Prostě vždycky byl blízko, jak v našem chápání tekoucího času, tak v tom přímém okamžiku. A je naší silou i dnes. Třeba i ve chvíli, kdy se přátelé pokouší zařídit odvoz rodiny pět minut po dvanácté z Kyjeva. Poveze je pan XY. A jeho slova jsou v přiloženém obrázku. A teď dodám ten tolik potřebný mem, který je v našich modlitbách: „Pán je blízko!“ A to se vším, s pomocí, ochranou, s konečnou odplatou, se smyslem života…